Deník zoufalé třicítky

.

.

Ukázka ze stránek nakladatelství CPress v PDF – ZDE

„Přijď za mnou do mítinkovky.“

To jsem se orosila. Na čele. V podpaží. Helemese, že by zajímavý začátek týdne? Zapnula jsem přední kameru na mobilu, zkontrolovala zevnějšek a taky, jestli nemám něco nechutného mezi zuby. Vytáhla jsem ze šuplíku úžasnou melounovou toaletní vodu. Rozčesala vlasy. A radostně se vydala na konec kanclu, kde jsem nakoukla do jeho bývalé ošuntělé zasedačky. Tam ale nikdo nebyl. Následně jsem tlačila oči na sklo skrz žaluzie jedné z uzavřených mítinkovek, kde naopak bylo narváno dost. A v tu chvíli se otevřely dveře z té protější. Tak mě Aleš přistihl právě v momentě, kdy jsem v mírném předklonu v úzké chodbě  nepříliš duchaplně těkala hlavou sem a tam, abych mezi drobnými vodorovnými škvírami vymžourala, jestli je i on mezi těmi lidmi uvnitř, protože pak by se očekávalo, že bych se měla taky připojit. Nejenže jsem tedy svým nepřehlédnutelným pozadím v nelichotivém předklonu zabrala celou chodbu, ale taktéž to vypadalo, jako bych byla fakt příšerná zoufalka, která šmíruje protější skupinu, a to by mohlo být považováno za naprosto neprofesionální jednání.

.

POKRAČUJTE NA DALŠÍ STRÁNKU

Stránky: 1 2 3 4 5 6