Obálka knížky Já a Anastázie

Markétky stránka

Já a Anastázie, Sedmikrásky pro dědečka

Příběh o pravém holčičím přátelství.

hlavní hrdinka knížky, Markétka

V něžné a zároveň vtipné knížce se děti dozví řadu zajímavých věcí. Zjistí, jak vytvořit solný náhrdelník, proč ještěrky ztrácejí ocásky, jak vypadají věci po mikroskopem a mnoho dalšího. Ale také, že lidé mohou být rozdílní, svět je plný nástrah a jak tím vším bezpečně proplouvat. Procházejí příběhem hlavních hrdinek, ale v podstatě jsou to hlubší témata, než se na první pohled může zdát.

I vaše děti se mohly setkat se šikanou, možná slyšely o domácím násilím, nebo žijí v neúplné rodině. Třeba ani netuší, že v tom nejsou samy. Stejně tak přemýšlejí o tom, jaké si zvolí povolání, až budou velké… Musí se dělit s mladším sourozencem o svůj pokojíček… Je toho spousta, s čím se potýkají, a co nám může připadat banální.

Tato knížka jim může pomoci ulehčit různé situace, ale i příjemně pobavit.

Je psána očima podobně staré holčičky. Žádné poučování nebo moralizování. Prostě život jaký je! Umět ho zvládat s úsměvem a lehkostí.

Já a Anastázie má své vlastní stránky na Facebooku, kde jsou vloženy různé básničky a říkanky, vztahující se k příběhu, hlavní protagonistce nebo obecně k dětem.

JÁ A ANASTÁZIE, SEDMIKRÁSKY PRO DĚDEČKA NA DATABÁZI KNIH

Image Alt
opravdové holčičí přátelství

Ukázka

NEBOJÍM SE ŽÁDNÉ ZÁHADY

Štědrovečerní hledání

želva čtenářka čte knížku Já a Anastázie

Vzpomínky jsou důležité. Na nich se dá stavět. Děda je nazýval stavebním kamenem života. A taky je přirovnával k pavoučí síti. Vždycky to vysvětloval tak hezky. Já to nebudu umět podat úplně přesně, ale bylo to asi takhle: Se životem je to stejné jako s pavoučí sítí. Pavouci splétají nitku po nitce, z jednoho konce větve na druhý, dokud z toho nevznikne celé to jejich umělecké dílo. Podobně naše prožitky se skládají jeden za druhým. Při pohledu zpátky se změní ve vzpomínky. A celá upletená síť pak vytváří náš celý život. Jeden velký příběh.

Image Alt

Tak to je: Život je prostě jeden velký příběh.

Často si na něj vzpomenu. Na všechna krásná slova, co říkal. A taky, jak si se mnou hrál, když jsem byla menší. A jak s námi jezdil na výlety. A to mě pak nějak u srdce zahřeje. V tu chvíli se usměju. I když ta pravá chvilka je dávno pryč. Vrátila se jen na okamžik. Jako vzpomínka. Jako bych prstem přejela přes tu nitku života.

Děda byl mistr vypravěč a všechno říkal tak moc hezky, že i obyčejné věci vždycky vypadaly tak nějak lepší. Teď už leží několik měsíců v nemocnici a s nikým nemluví. Když si to jen představím, sevře se mi srdce. Pomyslím na to, jak tam leží, dívá se do okna, vidí, jak vychází slunce a pak zapadá, a ani se nepohne. Co mu asi probíhá hlavou? Jaké se mu tam honí myšlenky?

Image Alt

_________________________________________________________________________________

prasátko

O pašíkovi s červenou mašlí

Nejvíc se mi líbila ta historka o pašíkovi s červenou mašlí. Na hasičském bále pan Bardura vyhrál hlavní cenu. Tak si mnul ruce, jak si doma pošmáknou na šunce, když vtom mu nějaký pan Jindra, který měl na starosti tombolu, předal přímo do náruče živé selátko

***

RECENZE NA MEGAKNIHY:

Megaknihy recenze

POKRAČUJTE NA DALŠÍ STRÁNCE S BONUSOVÝM PŘÍBĚHEM ZDARMA

.

Stránky: 1 2

error: Content is protected !!