Byli jsme tu asi měsíc, když jsem si ve svém bio záchvatu kvůli tomu, že se mi můj mozek přiotrávil čerstvým vzduchem, vedle zahrádkářského maniakálního ataku pořídila také zvěřinec. K několika slepicím přibyl jeden páreček do králíkárny. Teď máme devět plných kotců. Kdo by to zabíjel! Dále štěně, které jsme vypiplali v mazaného psa, jemuž se vždycky podaří upláchnout a vrátit se hladový po pár dnech. A pak máme kozu, která měla původně dávat mléko. Na základní škole jsem evidentně nedávala při přírodopisu pozor, protože jsem neznala odpověď na otázku, proč tedy nemáme od kozy nic. Jestli to je tím, že ji neumíme podojit (a typické klasické hlášky, že jí to mléko…