LOVID – 22. kapitola, z e-knihy pro YA, zdarma

„Já vím, je dokonalá. Ale… ale počkej… já něco mám.“ Popadla jsem mobil a hledala tu nahrávku. Kousek jsem posunula a zastavila asi v té jedné z nejdůležitějších částí, aby má výpověď konečně měla nějakou váhu. „…Smaž moje fotky z tvého instáče.“… „A to jako proč, tlustoprdko?“… „Já nejsem žádná …“ … „Nejsi? A máte doma zrcadla?“… „Nech toho! Tohle není fér. Filip nechce být s tebou, tak proč to děláš?“… „A co s tím jako hodláš udělat? Je ti jasný, tlustoprdko, že já ty fotky nejen že nesmažu, ale já v brzké době dokonce budu s Filipem chodit! Užijeme si několik báječných corona dní a nocí, jo, ty ošklivá panno, to si ani neumíš představit. Nebude mě chtít opustit! Je do mě blázen, jen to ještě neví. A pak, až bude čas, znáš to, co bych s takovým looserem dělala. Do Prahy něco takovýho tahat nebudu. A ty s tím neuděláš vůbec nic, zrůdičko. Můžeš se jít domů akorát zas tak cpát koblihama nebo co tam do sebe ládujete, že jsi jak bečka. Vy, vy všichni jste ti největší looseři, jaké jsem kdy viděla. Ty, tvůj debilní bratříček, tvá matka Karen, tvůj pošahaný tatík a tvá ba…“

Vypnula jsem nahrávání. „A pak jsem jí jednu flákla,“ dodala jsem a podívala se na jejich tváře. Nemuseli si sundávat roušku, protože i tak mi bylo jasný, že mají pusu dokořán a nemohou popadnout dech, natož něco říct.

„Jak jsem jen mohla být tak pitomá!“ plácla se Kačka přes čelo. Pořád kroutila hlavou, jako by tomu nemohla uvěřit.

„Proč sis to nahrávala?“ zeptal se Filip, jehož udivený výraz se změnil v hodně zamračený.

„Já jsem chtěla, aby se přiznala a že to pak dám… já nevím kam… nebo někomu ukážu, nebo prostě… já nevím, Filipe, já jsem chtěla mít nějaký důkaz, kde se ukáže, jaká je, a pak by se vidělo, co s tím. Moc jsem to nedomyslela, stejně vyhrála ona.“

Sklopila jsem hlavu.

„Měla jsi mi to říct,“ řekl vážně.

„To možná měla, ale…“

„Teď tam na ni vlítnu a donutím ji, aby to smazala!“ rozčílil se, prudce se postavil.

Chytla jsem ho za rukáv. „Počkej.“

„Proč?“

„Já nevím, jestli je to nejlepší nápad. Podívej, já jsem s ní šla po dobrém a jak jsem dopadla. Ty tam vlítneš, seřveš ji a budeš hned u ní na Instagramu jako násilník.“

Filip se na chvíli zarazil.

„Jasně, Fílo, nechoď tam,“ dodala Kačka.

„A to mám jako nechat být? Ta holka vláčí mě a Lucku po netu, hází na nás špínu a já si to mám nechat líbit?!“ už křičel.

„Musíme vymyslet nějaký plán. A Jakub taky říkal, že něco připravuje,“ dodala jsem. „Ptal se tě přece na její slabiny.“

„Myslel jsem, že to je kvůli nějaký holčičím neshodám… takovým drobným. Tohle jsem vůbec netušil.“

„Já bych chtěla,“ než jsem pokračovala, tak jsem se pořádně nadechla. „Já bych chtěla, aby její followeři viděli, jaká je doopravdy. Protože to oni uvěřili tomu, co zveřejnila. Tak musí poznat, že to není pravda. To už není boj jen s ní. Tohle je větší a ona má moc a může ji kdykoliv použít. A i kdybychom jí teď nějak donutili to smazat, zítra tam může dát cokoliv dalšího. A pak si odjede do Prahy a bude pokračovat a my nebudeme mít už žádnou šanci s tím něco udělat, rozumíš? Musíme vymyslet takový plán, kde se sama zkompromituje. Aby všichni viděli pravdu.“

V pokoji jsme pak leželi s bráchou na posteli, zírali do stropu a předávali si informace, ale to napětí, jaké bylo na začátku, kdy brácha ze sebe chrlil nadšení, že něco vymyslí, a ze mě obavy, aby z toho ještě nebyl větší průšvih, bylo teď jiné. Byli jsme spíš tak nějak přimražení. Kačka byl faktor, se kterým jsme nepočítali. I to, že se to Filip dozví. Že uvidí celý Instragram, přesně všechno to, co jsem si nepřála.

Kačena bydlí tedy se svou mámou v druhém paneláku za řekou. Pěšky to je odsud asi tak padesát minut nebo taky hoďka a půl. Záleží na tom, jestli člověk jde silnicí nebo lesem. Jestli to vezme přes dřevěnou lávku pro cyklisty, nebo klasickým kamenným mostem přes Labe. I když je to tedy tak blízko, trvala na tom, že na nějaký čas bude bydlet u táty.

Pan Suchánek si prý s ní vášnivě vyměňoval názory, protože Kačena je absolutně jiná než Filip. Tvrdohlavá a trochu navztekaná. Pan Suchánek se jí snažil vysvětlit, že je nezletilá, a proto je potřeba, aby to ještě schválila její mamka. Kačena na to začala ječet a dupat.

„Za všechno můžete vy! Ty a máma! Kdybyste se nerozvedli, nemusíme nic řešit. Víš ty co? Tak tu uděláme úplně jinak! Já neřeknu mámě, že budu s tebou, i když jsi tedy můj biologický otec a evidentně o mě nemáš zájem, ale že jedu na chvíli za babičkou a dědou. Do toho snad vaše rozvedené manželství tahat nemusím, co?“

Pokračování na další stránce.

Stránky: 1 2 3