LOVID

LOVID – 31. kapitola  z e-knihy pro YA zdarma

„Myslíš, že o Velikonocích se už bude moct cestovat mezi okresy?“ zeptala se Simča. „Chtěla bych, aby Radek přijel.“

Nesledovala jsem pár dní zprávy, protože jsem doufala, že i přes ty řeči, že se ministru zdravotnictví nechce nic měnit, to ostatní politici rozmetají a prostě to nedělí 21. března skončí, jak bylo na začátku potvrzeno. Jenže se tak nestalo.

„Uzávěra nekončí, vláda chce otevřít okresy až po Velikonocích. Život v Česku budou dál omezovat přísné zákazy, když původní třítýdenní uzávěra měla skončit dnes,“ četla redaktorka, na které mě zaujaly její červené šaty a tvář bez roušky. Všimla jsem si totiž, že na některých programech běží zprávy, kdy redaktoři jsou v rouškách, a na jiných ne. „Taky proto vláda požádá sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. A to o třicet dnů do 27. dubna, jak dnes uvedla vícepremiérka Schillerová. Opozice má k takovému kroku výhrady…“

„To si snad dělají legraci,“ prohodila mamka. „Jako já chápu, že je to hrozný, kolik je nemocných, ale tohle nekonečné uzavírání a pak další prodlužování a další prodlužování… Člověk pak nemá žádnou představu, jestli tohle někdy skončí.“

„Když řekli nějaký datum,“ navázal táta, „tak se toho mají držet. Jak jim lidi mají pak věřit? Na začátku, pamatuješ, jak loni to taky bylo, že uzavírky budou jen na čtrnáct dnů. A od té doby vidím jen, že děti doposud nejsou ve škole, a než by se něco rozvolnilo, tak jen přibývají lockdowny.“

„Bez nouzového stavu stát ale nemůže třeba omezovat cestování meziokresy. Právě toto opatření ale chce vícepremiér Hamáček ponechat aspoň do konce Velikonoc…“ slyšela jsem z televize.

„Víš, čeho já se taky bojím?“ zeptala se mamka taťky, ale spíš to byla řečnická otázka, protože hned navázala. „Že se taky lidi pořádně naštvou a začnou se bouřit. Aby to pak nebylo ještě horší.“

To by měla vidět, jak je to na sociálních sítích. Lidi jsou fakt naštvaní. A občas jsou taky vidět nějaké demonstrace po světě. Včera se mluvilo o tom, že se v Německu sešlo na dvacet tisíc lidí, kteří demonstrovali proti zavedeným restrikcím proti šíření koronaviru. Další demonstrace proběhly ve Finsku, Chorvatsku, Rakousku, Švýcarku a Rumunsku. A u nás co vím byla poslední na začátku března na Staroměstském a Václavském náměstí.

„Takže to je jasný, budeš mít Velikonoce bez Straky,“ psaly jsme si o tom znovu v neděli večer.

„Tohle je fakt děsný. Mně jako ten vztah na dálku nevadí, ale to víš, že bych chtěla víc.“

„To každý.“

„Kdy tohleto skončí…“

„Poslední dobou neslyším snad nic jiného,“ odpověděla jsem.

„Co máš na sobě?“ Filip.

„Ještě jsi mi neodpověděla? Budeš tam?“ Marek.

„Pyžamo,“ odepsala jsem Filipovi.

„Pošli fotku! 😉“ Filip.

„Marku, nebudu tam. Nemám se jak dostat do Pardubic. Jsme pořád na chalupě.“

„Nemůžeš to vzít busem?“

„Nemůžu.“

„Nebo mě nechceš vidět?“

„Marku, teď to fakt nejde.“

Pak jsem přepnula zpátky na konverzaci s Filipem.

„Čekám…“ napsal. „Doufám, že ti odpověď trvá tak dlouho, protože zkoušíš správné osvětlení.“ To se rozepsal!

Tak jsem udělala selfíčko, kde bylo pyžamo taky vidět. Jasně, mám takové dívčí, nic sexy, jen prostě bavlněný vršek světle růžové barvy s jemným vzorem a k tomu tmavě vínové kalhoty.

„Vypadáš v něm mladší. Taková hodná holčička,“ odpověděl.

„Tak to snad jsem! 😃 😃

Pokračování na další stránce.

Stránky: 1 2 3

Jeden komentář

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

error: Content is protected !!